PŘÍCHOD DO RAKOUSKA

Příchod do nového prostředí po útěku nebo vysídlení znamenáztrátu, znamená být znovu závislý na druhých v novém prostředí: najejich ochotě přijmout nově příchozí, aby mohli začít nový život, a napochopení jejich tradic, z nichž se rodí nový život.

Zatímco Německo přijalo svou válečnou vinu, a tím i odpovědnostza 12 milionů vysídlených po roce 1945 ze střední a východní Evropy, od-volávali se rakoustí politici na to, že Rakousko samo bylo»> první obětínacistického Německa«, a proto žádné německé uprchlíky přijímat ne-bude. Snažili se vyhnance přesídlit do Německa a po dlouhou dobujim odepírali udělení státního občanství. Na 220 000 vyhnanců bylorepatriováno z Rakouska do Nemecka, asi 114 000 mohlo na rakous-kém území zůstat.

Občanství hrálo pro děti školního věku existenčně menší roli, zatovelmi ztěžovalo život dospělým uchazečům o zaměstnání. Ti, kteříneměli práci, nedostali povolení k pobytu. A kdo neměl povolení k po-bytu, jen obtížně našel práci, zejména jako nově příchozí, který nemělžádné styky.

Nicméné politické podmínky nutně neodrážely větší či menšíochotu veřejnosti přijmout uprchlíky a dát jim místo ve společnosti.Opět se zde ukazují velké individuální rozdíly a vysídlenci na dobupříchodu vzpomínají velmi odlišně.

201